Blanenská umělecká litina: Od dělové koule k antickým ideálům

BLANSKO - „Jen o železe se dá říci, že přetrvá až do doby, kdy zemřou naši současníci a opadnou všechny vášně a čas všechno srovná a každý bude moci být oceněn podle svých zásluh…,“

z úst herce Zdeňka Rohlíčka zazněl citát z dopisů Hugo Františka Salm-Reifferscheidt při slavnostním otevření nové expozice v Muzeu Blanenska, kterou představil spolu s Evou Hruškovou. Nová expozice nahradila původní expozici blanenské litiny, která byla v prvním patře zámku instalovaná od roku 1997. Expozice představuje litinu jako nejdéle sbíranou součást fondu muzea, který je doplněný unikátními kousky ze sbírky Národního technického muzea v Praze a Moravské galerie v Brně.

 

„Jednou z priorit blanenského muzea byla od jeho vzniku v padesátých letech 20. století dokumentace výroby blanenské litiny, a to zejména litiny umělecké. Za desítky let své existence proto nashromáždilo muzeum množství sbírkových předmětů litinového charakteru, v některých případech unikátních. Není tedy divu, že se právě litina stala stěžejním pilířem a pýchou sbírky muzea“, představuje pozadí vzniku expozice kurátor sbírky blanenské litiny Mgr. Milan Koudelka. Expozice blanenské umělecké litiny se nachází v prostorách pěti místností v prvním patře blanenského zámku. K expozici návštěvníci přicházejí po původním schodišti, které je lemováno zastaveními křížové litinové cesty. Křížová cesta je dovede k wimbledonským mísám a vstoupením do chodby otevírají pomyslnou časovou osu mapující vývoj blanenské litiny od 17. století až do současnosti. Časová osa končí v jedné brněnské slévárně. Tam se dosud kromě průmyslového lití věnují tvorbě umělecké litiny. Dokumentace postupu odlévání zábradlového prvku ve slévárně Alfe na videu, je prvním pomyslným pojítkem mezi historií a současností.

 

„Propojení moderního a tradičního umění bylo jedním z našich záměrů. Chtěli jsme dosáhnout expozice, která bude vypadat současně a zároveň si zachová úctu k historii a dá vyniknout kráse litinových kousků. Myslím, že díky spolupráci s brněnským studiem AEIOU jsme docílili moderního zpracování interiéru a díky spolupráci s odborníky obsahově hodnotného výsledku,“ shrnuje ředitelka muzea Pavlína Komínková. Na expozici se podíleli historikové Milan Koudelka a Jindřich Čeladín, kunsthistorička Jitka Sedlářová a kurátorka sbírky litiny v Národním technickém muzeu v Praze Irena Laboutková. Libreto pro expozici navrhla Pavlína Komínková. Prostory expozice představují průřez technologickým zpracováním litiny s představením materiálů nebo zde nahlédnout do zákulisí výtvarného ateliéru. Z výrobního sortimentu železáren mohou návštěvníci obdivovat výrobky užitkové i sakrální litiny nebo široký sortiment kamen. Zajímavostí v expozici jsou sokoli ze zbořené blanenské sokolovny nebo zábradlové prvky z budov, které v současnosti již neexistují. Umělecky nejhodnotnějšími exponáty jsou figurální plastiky.

 

V expozici je také věnován prostor osobnostem, které se zasloužily o rozmach blanenské litiny a její rozšíření bezmála do celého světa. Poslední místnost expozice je věnována Hugo Franz Salmovi a Karlu Reichenbachovi. „Na doporučení ředitele vídeňského Polytechnického ústavu Josefa Prechtla přijal starohrabě Hugo Franz Salm v září roku 1821 na místo hutního inženýra blanenských železáren Karla Reichenbacha, vynikajícího württemberského chemika a hutního odborníka. S jeho osobou se přiblížila doba, kdy si starohrabě mohl splnit své dlouholeté přání odlévat antické sochy,“ představuje vztah těchto dvou osobností kunsthistorička Jitka Sedlářová, jedna z autorek expozice, ve své knize o Hugo Franz Salmovi. Unikátní antické sochy jsou jedním z hlavních lákadel nové expozice, protože existují v právě jednom provedení v Blansku.

 

Blanenská umělecká litina je stálou expozicí přístupnou v otevírací době muzea. Návštěvníci mají k dispozici sylabus, který si mohou zapůjčit nebo zakoupit, před prázdninami bude sylabus k dispozici také v němčině a angličtině. K expozici budou probíhat také komentované prohlídky a připravuje se šifrovací hra pro starší děti inspirovaná špionážní cestou Hugo Františka Salma do Anglie.

(niv)